Automobiloví elegáni se vydají přes Alpy až do Neapole. V koloně Czech Oldtimer Express míří domů i jedna velmi vzácná kráska

Nastartujte motory, letos to bude zase jízda. Kolona historických automobilů se na přelomu dubna a května vydává v rámci jízdy veteránů Czech Oldtimer Express z Prahy směrem na jih, přes Alpy až do Itálie. I proto nese podtitul La Dolce Vita.

Zhruba čtyřicítka strojů různého „věku“ – nejstaršímu Ansaldu je dokonce 101 let – se společně vydává za horami, jezery a také legendami na čtyřech kolech až do Neapole. Čeká je víc než 2000 kilometrů a Alpy nebudou jedinou tvrdou zkouškou odolnosti a vytrvalosti.

Mezi desítkami vzácných veteránů je ale i jeden, který jako by se na tu cestu těšil o něco víc než ostatní. Alfa Romeo Giulietta Sprint Speciale se totiž nevrací jen na krásné silnice své domoviny, ale symbolicky i ke kořenům své vlastní existence. Na chvíli se vrací domů.

V celé startovní listině je řada výjimečných aut, ale tohle je jedno z těch, která člověka uhranou. Ne na první pohled, ne výkonem a ani luxusem, ale něčím mnohem jemnějším a trvalejším. Tím zvláštním napětím mezi krásou a funkčností.

Červená Giulietta SS patří mezi nejikoničtější a zároveň nejodvážnější designové počiny italského automobilového světa a dnes je považovaná za sběratelský klenot.

Základ modelu vznikl na konci 50. let jako vrchol řady Giulietta. Alfa Romeo chtěla vytvořit lehký, aerodynamický sportovní vůz, který by obstál i v motorsportu. Design svěřila studiu Bertone, konkrétně Francu Scaglionemu, který se inspiroval experimentálními koncepty Berlina Aerodinamica Tecnica. Ty patřily k nejpokrokovějším návrhům své doby a měly extrémně nízký odpor vzduchu.

Staré káry, nový příběh. Na cestu padesáti veteránů z Prahy do Nice jen tak nezapomenete

23. 6. 2025 ▪ 7 min. čtení

Právě aerodynamika je jedním z důvodů, proč Sprint Speciale dodnes působí tak výjimečně. Koeficient odporu vzduchu 0,28 byl na přelomu 50. a 60. let mimořádný a srovnatelný s mnohem modernějšími vozy o desítky let později. V kombinaci s nízkou siluetou, „kapkovitou“ zádí a charakteristicky zaoblenou karoserií vznikl tvar, který působí futuristicky a „sexy“ i dnes.

Sériová výroba začala po oficiálním uvedení na okruhu v Monze v roce 1959. Aby vůz mohl závodit, muselo vzniknout alespoň 100 kusů kvůli homologaci FIA, což vedlo k výrobě prvních tzv. low nose verzí – dnes velmi ceněných mezi sběrateli.

Rychlost díky lehkosti

Vůz z roku 1961, který se letos chystá na veteránskou jízdu Czech Oldtimer Express do Itálie, už představuje vyspělejší fázi produkce, pod kapotou má čtyřválcový motor 1,3 litru s dvojitým vačkovým hřídelem. Výkon 100 koní nezní jako bůhvíco, ale díky nízké hmotnosti (kolem 860 kg) dokázal jet až 190 km/h. V kombinaci se špičkovou aerodynamikou to byl klíč k rychlosti.

Celkově bylo mezi lety 1959 a 1962 vyrobeno jen necelých 1400 kusů. V roce 1963 Giuliettu SS nahradila modernizovaná verze Giulia Sprint Speciale s větším motorem, ale design zůstal prakticky nezměněný – důkaz, jak nadčasový návrh Scaglione vytvořil.

A když se na ni díváte dnes, musíte zkrátka uznat, že je to jedno z nejkrásnějších kupé své éry. Kombinuje v sobě technickou vyspělost, závodní DNA i umělecký přístup k designu. Stojí na pomezí průmyslového výrobku a uměleckého díla, je jako pocta italskému automobilovému designu 60. let.

Vůz, který se letos vydá na cestu, nese podvozek číslo 00357 a od prvního majitele se už po roce (1962) stěhoval do Říma. Během šedesátých let vystřídal několik majitelů. Byla to doba, kdy podobná auta ještě nebyla sběratelskými artefakty.

Zlom přišel na začátku sedmdesátých let, kdy vůz koupila Jeannette Werrettová Oliveová, Britka žijící v Římě. A právě u ní zůstal téměř dvacet let – i proto přežil v dobrém stavu až do začátku devadesátých let, kdy ho majitelka prodala německému sběrateli. Tedy v době, kdy už byla tahle Alfa sběratelskou klasikou.

Auto opustilo Itálii a až na konci devadesátých let se o něm dozvěděl významný italský sběratel z Milána, který jej koupil a vrátil do rodné země. Následovala kompletní renovace a vůz se stal součástí rozsáhlé sbírky čítající stovky klasických automobilů.

Odtud se pak po letech dostal k současnému českému majiteli. „Nešlo o dlouho plánovaný nákup ani o splněný sen z dětství. Auto jsem objevil náhodou při procházení nabídek klasických vozů, zaujaly mě jeho tvary a zvláštnost. Nešlo o značku ani o konkrétní model, spíš o okamžitý pocit. A tak jsem se o něj začal víc zajímat, až jsem si přál ho mít,“ říká sběratel, který si nepřeje zveřejnit svoje jméno.

Účast na Czech Oldtimer Express má pro něj symbolický i praktický rozměr. „Jsem v kontaktu s předchozím majitelem, který by se měl na Alfu přijet podívat, až budeme Itálií projíždět. Bude rád, že ji zase uvidí doma. A pak taky cesta pro mě je i motivací dát auto do perfektní kondice. A v tom mi pomáhá automechanik Valdemar Vašenda, který je perfekcionista a na cestu přes Alpy chce jet v dokonale připraveném stroji,“ směje se. Vašenda byl ostatně hlavním automechanikem během loňské ROBOT expedice Praha-Ósaka.

A tak se letos jedna Alfa Romeo znovu vydá na jih. Po všech těch letech, po všech majitelích, po cestách mezi Římem, Německem a zpět se znovu projede po italských silnicích.

Společnost jí bude dělat mnoho výjimečných aut. Ať už zmíněné vzácné Ansaldo z olomoucké Veteran Areny s Lubomírem Pešákem za volantem, Maserati Spyder Zagato či Citroën DS 21 Henri Chapron a mnoho klasických Porsche, BMW, Jaguarů či Mercedesů.

Komornější akce

Letos se však organizátoři rozhodli Czech Oldtimer Express zmenšit. Na startovní listině je lehce přes 40 vozů, tedy asi o deset méně než loni, kdy se jelo na jih Francie. Některá čísla ale zůstávají prázdná, patří pravidelným účastníkům, kteří letos nemohou vyrazit, ale své místo si symbolicky drží. Výsledkem má být komornější ročník, který se víc soustředí na samotnou jízdu, atmosféru a zážitek než na velikost celé kolony.

Za projektem stojí Josef Zajíček a jeho tým. Chtějí vybudovat akci, která spojuje motorsport, cestování i komunitu lidí kolem klasických aut. „Czech Oldtimer Express není o rychlosti, ale o vytrvalosti, tedy o tom, zvládnout dlouhé přejezdy, horské úseky i drobné technické problémy, které ke starým autům patří,“ popisuje Zajíček, který do Itálie vyráží ve svém oblíbeném BMW 327 z roku 1941, ve kterém absolvoval i loňskou jízdu do Nice.

Czech Oldtimer Express míří do Itálie. V koloně automobilových veteránů je jedno zajímavější auto než druhé

Dalších 24
fotografií