Byl podzim roku 1917 a June McCarroll zaměstnaná jako lékařka u železniční společnosti Southern Pacific Railroad jela po silnic se svým Fordem. Byla to široká cesta, přesto se proti ní v jejím směru vyřítil desetitunový nákladní vůz.
"Nemusela jsem se dlouho rozhodovat mezi střetem s náklaďákem a strhnutím svého auta do škarpy. Tehdy jsem dostala nápad, že by se mohla doprostřed silnice namalovat bílá čára jako bezpečnostní opatření," vzpomínala později McCarroll.
Nápad chtěla rychle proměnit do reality. Tlumočila ho proto místní obchodní komoře. Ta její návrh ale jednoduše smetla ze stolu. Řada lidí se domnívá, že velkou roli v odmítnutí jejího nápadu sehrál fakt, že byla žena.
McCarrol se ale nedala. Sama se vydala na silnice a začala je natírat bílou čárou. Používala prý barvu s příměsí mouky. Kromě toho spustila také spolu s ženským klubem městečka Indio široce podporovanou dopisovou kampaň.
Teprve v listopadu 1924 se úřady rozhodly, že na silnice dělící pruhy skutečně namalují. Opatřit bílou čárou tehdejších 3500 mil kalifornských silnic (5632 km) přišlo na 163 tisíc dolarů.
Ve městě Indio se nyní nachází pamětní deska s příběhem Juno McCarroll. Část kalifornské dálnice číslo 10 je také pojmenovaná po ní. Nese název The Doctor June McCarroll Memorial Freeway.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
