Čtyřicítka veteránů míří z Prahy na jih. Déšť v Alpách prověřuje jejich vytrvalost, nejstarší unikát odstavila porucha

Kolona klasických aut se v úterý ráno vydala od Národního technického muzea na cestu, která není ani tak závodem, jako spíš zkouškou techniky, trpělivosti a sehranosti posádek. Czech Oldtimer Express letos míří přes Alpy až do Itálie a více než dvoutisícikilometrová trasa slibuje všechno, co ke starým strojům patří, tedy krásu, styl i nevyhnutelné komplikace. Letošní ročník nese podtitul La Dolce Vita.

Fotogalerie uvnitř

Automobiloví elegáni se vydají přes Alpy až do Neapole. V koloně Czech Oldtimer Express míří domů i jedna velmi vzácná kráska

20. 4. 2026 ▪ 6 min. čtení

Ještě než se ale kolona stačila pořádně rozjet, přišla první nepříjemná zpráva. Nejstarší vůz na startu, Ansaldo z roku 1925, potkaly jen pár kilometrů po startu potíže. U vozu ze sbírek olomoucké Veteran Areny Lubomíra Pešáka, který se tohoto závodu účastní pravidelně, ale pokaždé vybere jiné zajímavé a raritní auto, se už v Praze ukázalo, že motor neběží tak, jak má. Auto tak putovalo rychle na odtah do Olomouce, kde se mechanici pustili do rychlé diagnostiky ve snaze dát ho do kupy, aby v jízdě na jih mohlo pokračovat. Verdikt byl nakonec poměrně konkrétní, italský unikát má podpálený ventil.

Cena samotného ventilu se pohybuje v řádu nižších tisíců korun. Jenže v případě takto náročné cesty oprava znamená jednoznačnou stopku. Pokračovat by znamenalo riskovat zadření motoru někde na trase a to by mohlo mít mnohem horší následky. Pro posádku, která se těšila na italskou trasu s téměř stoletým vozem, tak letošní ročník skončil dřív, než vůbec začal. 

Zbytek startovního pole se ale podle plánu vydal na jih. Čtyři desítky aut různého stáří a charakteru, od předválečných modelů po mladší klasiky, se postupně rozjely směrem na Alpy. Až tam se začne doopravdy ukazovat, kdo nepodcenil přípravu a kdo bude muset improvizovat. Letos se k tomu ale přidal ještě jeden faktor, který dokáže staré vozy potrápit možná víc než horské průsmyky – počasí.

„Dnes celý den leje,“ popisuje během středečního rána situaci z trasy hlavní servisní technik Tomáš Tochtar. Posádky se v tu chvíli pohybují v oblasti Brennerského průsmyku a déšť je trápí. V moderním autě nepříjemnost, ve veteránu často zásadní komplikace. „Člověk se aspoň těší, že dole za Alpami bude sluníčko. Pak si ho váží víc,“ dodává s nadhledem.

Právě v takových podmínkách se naplno ukazuje rozdíl mezi historickými vozy a současnými auty. Jedním z detailů, který najednou hraje velkou roli, jsou stěrače. Zatímco dnešní auta si s prudkým deštěm poradí bez větších problémů, u veteránů jde často o slabinu. „Stěrače jsou miniaturní, třeba na BMW 327 Josefa Zajíčka ten déšť prostě nezvládají,“ vysvětluje Tochtar. Loni, kdy Czech Odltimer Express vyrazil z Prahy směr Nice a právě v Alpách se dva dny trápil s úporným deštěm, se to ukázalo naplno.

I proto některé posádky před startem sáhly po relativně jednoduchém řešení, aplikaci takzvaných tekutých stěračů. Chemický přípravek, který pomáhá vodě rychle stékat z čelního skla, se v těchto podmínkách ukazuje jako překvapivě zásadní pomocník. „Funguje to skvěle, použili jsme sprej i na naše dvě servisní dodávky a vážně to pomáhá,“ dodává Tochtar.  

Vedle počasí zatím servis řeší spíš drobnější potíže, které ke starým autům neodmyslitelně patří. Povolené karburátory, drobné netěsnosti nebo jiné malé závady, které se při dlouhé jízdě prostě objeví. Tochtarův tým vždy večer rozbalí u hotelů servisní stan a pomáhá posádkám řešit jejich problémy.

Další dny by měly přinést nejen lepší počasí, ale i jiný charakter jízdy. Po překonání Alp se kolona stočí k jezeru Garda a následně zamíří do Toskánska. Tam čekají nejen ikonické silnice, ale i místa spojená s historií automobilového světa, třeba okolí Modeny, Maranella nebo úseky inspirované slavnou Mille Miglia. Trasa pak pokračuje dál na jih, podél Tyrhénského moře, přes oblast Amalfi až do cílové Neapole.

„Chceme, aby Czech Oldtimer Express bylo něco víc než jen další automobilová akce. Nejde o závod na čas, ale o skutečnou grand tour, tedy cestu, na které se prověřuje technika, souhra posádky i schopnost reagovat na situace, které nejde úplně naplánovat,“ popisuje Josef Zajíček, organizátor akce.

Ta se letos koná už počtvrté. První ročník dojel do Istanbulu, o rok později se vydal do Athén a loni do Nice.