Ta ošoupaná, místy vyšisovaná lahvově zelená kůže zažila leccos. Je starší, než je běžný lidský život dlouhý. Zachovalé čalounění s krásnou patinou je ostatně jedna z věcí, která tuto sedmaosmdesátiletou Tatru 77a dělá tak výjimečnou. Obvykle se totiž u předválečných Tatrovek, které jako zázrakem přežily do současnosti a neřadí se mezi repliky, původní kožená sedadla nedochovala. A to platí i o umakartové palubní desce. Nebo o dobovém popelníku, který má vyšší cenu než zlato.

Černou Tatru 77a z roku 1937 po pečlivé renovaci ukázalo Národní technické muzeum, které ji mělo v depozitáři už od roku 1974. Před nedávnem dokázali i prostřednictvím evropských fondů zajistit téměř šestimilionovou investici na její znovuoživení, a tak dostala druhý život přesně po padesáti letech odpočinku.

„Výrazně tomu pomohlo i to, že Tatra 77 je součástí kolekce národních kulturních památek, což se stalo jen pětici nejvýznamnějších automobilů z kopřivnické továrny,“ vypočítává ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. I proto má tento vůz těžko vyčíslitelnou hodnotu.

Aerodynamické Tatry se řadí mezi nejcennější historické automobily československé výroby. Model T77 se představil přesně před 90 lety. Dne 5. března 1934 se Tatra 77 poprvé prezentovala odborné veřejnosti na karlovarské silnici u Prahy.

Je historicky ceněná i proto, že se může pyšnit titulem prvního sériového plně aerodynamického vozu. Byla výjimečná nejen technikou, ale také designem, který v té době působil spíš jako zjevení. „Tatra 77 a její následovnice 77a i Tatra 87 patří dodnes k nejdražším československým veteránům na světových trzích,“ dodává Ksandr.

Tatrovek typu 77 se do dnešní doby dochovalo něco lehce přes dvacet, historicky hodnotných je podle sběratele veteránů značky Tatra Pavla Kasíka jen asi deset z nich. Celkově mezi lety 1933 a 1938 vzniklo 255 automobilů (typy 77 i 77a).

„Veteránisté velmi přísně hodnotí historickou hodnotu každého kusu. Vždy záleží na tom, jak velká část auta je v původním stavu. Na některých byste původní díly hledali jen velmi těžko. Právě tento konkrétní kus Evžena Poráka patří mezi ty, které se pyšní dochovanou originalitou. Dá se říct, že je to v podstatě zázrak, že zůstala v takovém stavu do dnešní doby,“ popisuje hodnotu vozu Kasík.

Právě proto se k renovaci této Tatry přistupovalo v muzeu velmi pečlivě. „Dá se hovořit spíše o restaurátorsko-konzervátorském způsobu opravy. Nakládali jsme s ní spíše jako s Rembrandtovým obrazem, pečlivě se hlídalo, aby se materie neměnily a vše zůstalo co nejpůvodnější a autentické. Je to velmi cenný exponát,“ popisuje ředitel NTM Ksandr.

Limuzína pro papírenského magnáta

Model s výrobním číslem 35690 se smontoval v Kopřivnici v roce 1937 a zamířil do papíren Vltavský mlýn bratří Poráků v Loučovicích na Šumavě.

„Tento papírenský podnik byl už před první světovou válkou jeden z největších v celém Rakousku-Uhersku,“ popisuje se významnost podnikatelských aktivit této rodiny ve výjimečně krásné publikaci, kterou k vystavení Tatry 77a vydává Národní technické muzeum.

„Není také bez zajímavosti, že Porákovi měli Tatry evidentně v lásce. V té době už jednu T77 vlastnili, měli také několik nákladních vozů a také tři vozy střední třídy T75 a předtím jednu T54/30,“ popisuje historii vozu Kasík. Tatry 77 byly velmi drahé automobily. Stály okolo 100 tisíc korun, lidové malé Aerovky nebo Populary byly pětkrát levnější. Aby rodina, byť velmi movitá, provozovala dvě, bylo naprosto nevídané.

V roce 1945 továrnu a samozřejmě i vůz zabrala komunistická státní správa. V roce 1971 byla T77 odhlášená z provozu a její osud není zcela zmapovaný. Až na začátku 70. let se dostala do rukou sběratele Stanislava Kargera staršího. Ten Tatru 77a v roce 1974 prodal do sbírek NTM. „Podmínkou bylo, aby byla provozuschopná. Pamatuji se, jak jsme s ní ještě naposledy objeli dvůr, pak už zamířila do NTM,“ vzpomíná Stanislav Karger, který auto tehdy prodal do muzea za 12 tisíc korun československých. Jeho syn Stanislav Karger mladší ostatně s renovací vozu ochotně muzeu pomáhal.

Tatra 77a
Tatra 77a, která se vzácně dochovala, prošla pečlivou renovací.
Foto: Jan Mudra

„Bez něj by to určitě nešlo a v muzeu jsme mu za to velmi vděční. Má dokonalé vědomosti o Tatrách, a navíc umí sehnat díly, které jsou prakticky nesehnatelné. Například chybějící tlačítka na palubní desce nebo velmi vzácná kola Michelin s asymetrickým diskem,“ říká kurátor automobilových sbírek v NTM Petr Kožíšek.

Renovaci provedla firma Ecorra z Kopřivnice. Šibeniční byl zejména termín, vůz bylo potřeba dokončit za 19 měsíců. „To je samozřejmě u takových automobilů to nejtěžší. I když si většinu prací děláme sami, v naší dílně máme téměř dvacet řemeslníků a odborníků, přece jen jste někdy závislí na dodavatelích, a ti plní termíny velmi těžce,“ vypočítává majitel kopřivnických dílen Vítězslav Hinner.

Během 33leté historie své restaurátorské firmy zrenovoval více než sto vozidel, specializuje se zejména na aerodynamické Tatry, tedy 87 a také 77. „Tento konkrétní kus byl specifický právě v tom, že měl velmi vzácně dochované čalounění a palubní desku. Co šlo, jsme s ohledem na historickou hodnotu neměnili, včetně výdřevy, ale restaurovali, abychom v maximální míře zachovali původnost vozu. Motor je sice vyčištěný a kompletní, ale s vozem se jezdit nebude,“ dodává Hinner, který před revolucí pracoval ve vývojovém oddělení Tatry.

Kurátoři NTM také uvažovali nad tím, jak tuto jedinečnou Tatru zpřístupnit veřejnosti, proto pro ni vybudovali vlastní expozici. Tatra bude stát uprostřed zrekonstruované historické garáže bývalého pivovaru v areálu hospodářského dvora někdejšího plaského klášterního komplexu, kde se dnes nachází Centrum stavitelského dědictví NTM Plasy.

Tato nejstarší datovaná garáž na českém územ pro auta se spalovacími motory byla vybudovaná v roce 1912, do té doby automobily parkovaly obvykle v konírnách nebo kočárovnách. Garáž byla vybavená montážní jámou a podle záznamů z archivních dokumentů sloužila především pro nákladní automobily značky Praga, které rozvážely pivo.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.