Sexy kupé z Francie: Peugeot RCZ 2.0 HDI v testu

Peugeot RCZ je určitě jeden z prvních vozů této značky, který budí takový rozruch. Alespoň toho jsem si všiml při týdenním redakčním testu na konci prosince. Lidé se za mnou ohlíželi a věnovali mi rozhodně více pozornosti, než už dobře známému Audi TT. A tyhle dva vozy, i když jeden z prémiového segmentu, jsou nyní rivalové. V této kategorii záleží na vzezření. Peugeot v tomhle ohledu prostě vede.

Auto nezapře, že je odvozeno z hatchbacku 308. Napovídá o tom nosatá příď, která se také stala poslední. Od teď už budeme vídat Peugeoty s novou maskou, které budou odpovídat také novému mottu francouzské značky: Motion & Emotion. Přesto ale kupec RCZ nemusí být smutný. Vůz už dostal nové logo s poupraveným lvíčkem. Autu navíc sluší parádní 18" kola. Největším lákadlem pohledů kolemjdoucích je provedení horní části vozu. Velký stříbrný oblouk ohraničuje střechu a nádherně kontrastuje s černým lakováním. Zadní sklo má pak dva oblouky, které přecházejí do střechy.

Možná by někomu mohla vadit příliš placatá záď, které z bočního pohledu až příliš vyniká. Zezadu vás ji ale ani nenapadne kritizovat. Během jízdy se z ní vysouvá spoiler a její provedení má i další výhodu – relativně malé auto dostalo nadprůměrně velký zavazadelník. Objem má 384 litrů, navíc jde sklopit zadní "polosedadla" a dosáhnout tak podélného prostoru s objemem 760 litrů. Jistě, v této kategorii to není zas až tak důležitý údaj, ale takové Audi TT má jen 290 litrů.

Jsme v prémiovém voze

To, že by se prémiové kupé mělo začít bát svého francouzského soka, naznačuje i pohled do interiéru. Jako by to ani nebyl Peugeot! Zpracování a materiály působí na první pohled stejně jako v luxusním segmentu. Stejně tak sedadla, která mají spojenou hlavovou opěrku s opěradlem. A v nich je vyražené logo Peugeotu. Tady někdo něco odkoukal od Porsche. Chválím!

Nádherně vypadá palubní deska obšitá kůží, opravdu jsme se jí rád dotýkal. Stejně tak volant, který by sice svým rozměrem mohl být o trošku menší, na dotyk je nanejvýš příjemný. Když se během jízdy rozpálíte, zchladí vás jeho kovové zdobení na spodním rameni a v místech, kam odkládáte své palce. Přehledné budíky s chromovým obrysem jsou prima, stejně tak ručičkové hodiny, které uprostřed palubní desky nahradily jeden z výdechů klimatizace. Tam se z vrchní části vysouvá velký displej navigace a multimediálního systému, na jehož ovládání jsem si ale musel chvíli zvykat. Každopádně vše funguje velmi efektně a každý, koho jsem vozem svezl, se vyjádřil stejně: "Tohle že je Peugeot?"

Musím zhubnout

Vím, má trochu neprůměrnou postavu. Jsem vysoký, docela obtloustlý a mám velký zadek. A to byl můj problém po celou dobu testu. V interiéru jsem si připadal trochu stísněně a nepomohla ani zmiňovaná boule na střeše vozu, která přidává pár centimetrů místa nad hlavou. Na nádherných sedadlech se mi prostě nesedělo dobře. Jsou příliš úzká a tak se mi do boků zadíraly zvýšené strany sedáku, které mají znamenat lepší boční vedení. Stejně tak bych ocenil i trochu delší podepření stehen a lepší vedení v horní části těla. Ale jak říkám, tady jde hlavně o to, jak se ve voze budete finálně cítit vy. A nebo prostě začněte hubnout.

Poučen zkušeností ze předu a dávným testem Audi TT, na zadní sedadla jsem se ani neodvážil. Vždyť jde o vůz s koncepcí 2+2. Proč tedy neudělali jednoduše kupé jen pro dva? Na to mi poskytla  odpověď situace, kdy jsem měl odvézt přítelkyni ze zastávky MHD. Bez zeptání se přidala i její sestra a když mě viděla přijíždět, s povzdychnutím se jala studovat jízdní řád autobusů. Jenže díky náhradním sedadlům se nakonec dozadu za spolujezdkyni vešla. Ta se musela jen lehce uskromnit a na ujetí nějakých 15 kilometrů to bohatě stačilo. Na delší vzdálenost už bych ale cestu nedoporučoval, jinak se z toho nebohý spolucestující bude muset ještě dlouho vzpamatovávat.

Proč ne?!

České zastoupení Peugeotu se rozhodlo, že novinářům nabídne k vyzkoušení nejdříve RCZ poháněné dvoulitrovým turbodieselem. Možná vám to do takto vypadajícího auta přijde trochu zvláštní a já nepopírám, že jsem se také ze začátku lehce divil. Naftová jednotka pod kapotou ale dává smysl. Zvlášť v době, kdy motory spalující černou tekutinu pokročily do stádia slušného zvukového projevu. Vždyť už se používají i v kabrioletech. Tak proč se jim bránit tady?!

Peugeot RCZ 2.0 HDI

Dalších 26
fotografií

Čtyřválec 2.0 HDI má velmi solidní parametry. Výkon 163 koní (základní 1.6 THP má 156 koní) je dostupný v poměrně nízkých 3750 otáčkách za minutu. Velmi důležité je však maximum točivého momentu, který poskytuje. Jeho hodnota je 340 Nm a leží ve 2000 ot/min. Ano, budete muset sice častěji řadit a neužijete si zábavnou zvukovou kulisu jako s přeplňovaným zážehovým agregátem, chování turbodmychadla je ale v případě tohoto motoru vynikající. Zátah má od spodních otáček a dá se vytáčet i zhruba o tisíc výše, než leží výkonnostní maximum. Motor zkrátka pracuje v celém spektru.

Úsporná dynamika

Své o tom vypovídají i rychlostní parametry. Naftou poháněné RCZ dokáže pokořit stovku za 8,2 sekundy, což je jen o 7 desetin pomaleji než v případě 1.6 THP 200 k. A to testovaný kus váží 1445 kg oproti 1372 kg u benzínu. Zkrátka nafta je vidět. Ale nejen zde, také na obrazovce palubního počítače, kde jsem po týdnu ježdění odečetl 7,0 litru na 100 km. Přesto se ale nemůžu dočkat testu  nejsilnějšího benzínového provedení, které dostanu na jaře. Nafta, i když skvělá, pořád nemá schopnost navodit tu správnou řidičskou atmosféru, ten správný pocit z dynamické jízdy. A studené starty za mrazivého počasí doprovázené typickým zvukem turbodieselů se k takovému vozu také nehodí.

A netěším se jen kvůli motoru. Sněhová kalamita mi nedala příliš příležitostí pořádně vyzkoušet všechny kvality vozu tak, jak bych si představoval. Většinu času bylo potřeba jezdit spíš opatrně než dynamicky. Ale i tak jsem vypozoroval pár detailů, které se až doposud s Peugeotem jen těžko pojily.

Vše v novém

Ač je hlavice řadící páky pořád stejně nepěkná, převodovka je naprosto jiná káva. Manuální šestikvalt chodí přesně v krátkých drahách, až jsem se musel neustále ujišťovat, že opravdu sedím ve francouzském autě. Stejný pocit jsem měl i ze řízení. Bylo překvapivě velmi strmé a dokonce komunikativní. Sláva! A podvozek? Naprostá lahůdka. Pevný, ale ne příliš tvrdý. Auto se tak vede velmi dobře do zatáčky, přitom z něj ale není kostitřas. A že jde z RCZ klikaté okresky pěkně řezat! Než nastoupí nedotáčivost způsobená hlavně turbodieselem pod přídí, nebudete chtít věřit vlastnímu pozadí, jak tohle auto poslouchá.

Podtrženo sečteno – Peugeot RCZ je aktuálně nejhezčí, nejlépe ovladatelný, nejemocionálnější a nejluxusnější vůz s lvíčkem na kapotě, který můžete získat. Základní cena s turbodieselem 745 tisíc korun tomu odpovídá. Přesto ale musím počkat na test 1.6 THP 200 k, mimochodem jen o 5 tisíc korun levnějšího, abych se mohl definitivně rozhodnout, zda má černá tekutina v nádrži RCZ pro mě osobně nějaký smysl. Jak já se těším na jaro!

Plusy: vzhled, spotřeba, povozek, řízení, řazení, zpracování
Mínusy: stísněný interiér, malá sedadla

Základní cena: 715 000 Kč
Cena testovaného vozu: 851 000 kč

Motor    přeplňovaný vznětový čtyřválec
Objem    1997 ccm
Výkon    120 kW (163 k) při 3750 ot./min.
Točivý moment    340 Nm při 2000 ot./min.
Maximální rychlost    220 km/h
Zrychlení    8,2 s
Převodovka    6stupňová manuální
Spotřeba město/mimo/komb    6,8 / 4,5 / 5,3 l/100 km
Spotřeba během testu    7,0 l/100 km
Palivová nádrž    55 l
Délka x šířka x výška    4287 x 1845 x 1362 mm
Rozvor    2596 mm
Hmotnost    1445 kg
Zav. prostor min/max    384 / 760 l