První kilometry za volantem: Volkswagen Touran

Třída středních MPV je svým zaměřením typicky rodinná. Nový Touran má sice ostřejší vzhled, jinak je ale stále naladěn na převážení většího počtu lidí na dlouhé vzdálenosti. První dojmy jsme získávali na pražských předměstích a okolí.

Psát o designu nového Touranu je tak trochu kámen úrazu každého novináře. Nevyhnutelně zabředne do znova a znova opakovaných frází o sjednocení designového jazyka, dynamičtějším vzhledu a tak dále. Můj první dojem byl takovýto: Touran a nový Sharan jsou jednovaječná dvojčata, to druhé jen trochu povyrostlo.

A skutečně, pokud oba vozy stojí vedle sebe a máte možnost přímého srovnání, odlišnosti byste spočítali na prstech a ani si nemuseli zouvat boty. Jiná optika předních světlometů a LED diod v nich, jiné mlhovky, odlišně tvarovaná zrcátka, masivnější prolis na boku Sharanu a pochopitelně Touran nemá posuvný druhý pár dveří. Ovšem při pohledu zezadu pomůže jedině srovnání výšky, jinak jsou rozdíly zcela kosmetické. Také nový Touran přešel na horizontální členění světel.

Důvěrně známé

Ani po usednutí dovnitř nenastává šok, natož překvapení. Palubní deska i přístroje jsou důvěrně známé z jiných Volkswagenů, lehké změny se dotkly ovládání klimatizace. Ergonomie je výborná, vše intuitivně naleznete tam, kde potřebujete, a multimediální systém s navigací lze ovládat jak tlačítky na volantu, tak přes dotykovou obrazovku. Modré podsvícení přístrojů bylo nahrazeno bílým, displej palubního počítače je barevný a vysoce kontrastní. Bohaté použití měkčených materiálů trochu kazí přílišná konzervativnost a tmavá barva interiéru.

Sedadla vpředu jsou štědře dimenzovaná, jediným problémem je poměrně široká středová konzola, která utiskuje pravé koleno. Výhled z vozu je velmi dobrý. Oproti některým konkurenčním vozům nabízí Touran ve druhé řadě trojici sedadel, která mají sice o něco menší šířku než ta přední, ale lze je obsadit třemi dospělými. Sedadla jsou individuálně sklopná, posuvná a vyjímatelná, každé váží okolo 16 kg. Příplatková třetí řada je spíše nouzová, pokud ji sklopíte do podlahy, zavazadelník se zdá být téměř bezedný.

Nafta a benzin

V Touranu jsem otestoval dvě motorizace. První byl na řadě dvakrát přeplňovaný zážehový motor 1.4 TSI o výkonu 103 kW (140 k), který byl spojený s šestistupňovou manuální převodovkou. Tím nejsilnějším dojmem bylo asi odhlučnění, které je na velmi vysoké úrovni a do interiéru nepropouští prakticky žádné akustické projevy kompresoru ani turbodmychadla.

Posaz je o něco autobusovější, než například v Mazdě 5, ale k charakteru auta se docela hodí. Přeplňovaná jedna-čtyřka jde celkem ochotně do otáček, ovšem není nijak nutné posílat ručičku k červenému poli, disponuje solidním zátahem již od 1400 obrátek. To je také hodnota, na které se snaží indikátor řazení motor držet. Přesto se s průměrnou spotřebou budete jen obtížně dostávat pod osm litrů.

Volkswagen Touran

Dalších 10
fotografií

Druhý testovaný byl naftový dvoulitr o totožném výkonu 103 kW, ovšem s dvojspojkovou převodovkou DSG. Ta disponuje mimo jiné i sportovním režimem a možností manuální volby stupňů pákou, což se zdá být u rodinného vozu skoro zbytečné – i v režimu D totiž umí pří kickdownu ochotně podřadit o dva stupně a vymrštit vůz dopředu. Zátah je pochopitelně mohutnější než u menší jedna-čtyřky, ovšem kulturou chodu, jakkoliv je starším PD dieselům na hony vzdálen, stále poněkud pokulhává za špičkou segmentu.

I tady ale zapracovalo výborné odhlučnění, takže jediné, čím může diesel obtěžovat, jsou vibrace, pokud způsobem jízdy záměrně nutíte převodovku podtáčet motor. Nicméně za takovouto „ekorallye“ se vám Touran odvděčí spotřebou kolem pěti a půl litrů, což už je už dostatečný argument pro příplatek za vznětový motor.

Citlivý podvozek

Jak tedy Touran jezdí? Modifikovaný podvozek z Golfu je velmi citlivý, oproti Caddy s tuhou zadní nápravou máte mnohem lepší přehled o tom, co se děje pod koly. Dojem lehce kazí řízení, které je okolo středové polohy typicky mdlé, řazení je přesné a krátké, při přechodu přes neutrál maličko zadrhává – ale nic zásadního. V zatáčkách pocítíte vliv vyššího těžiště, s lehkým benzíňákem je možné docílit přece jen agilnější jízdy.

Jedno slovo, které ve spojení s Touranem nikdo včetně zástupců značky nepoužil, je sportovní. A to je dobře. Dnešní móda označovat za sportovní vozy i takové krabice, s nimiž by se člověk po prvním zatočení kutálel na střeše, se wolfsburského MPV naštěstí nedotkla. Umí být poměrně rychlý, především v přímce, ale zůstává rodinným vozem, který disponuje jistým, ale komfortním podvozkem. O nerovnostech tedy víte, ale neobtěžují vás.

Touran však může nabídnout mnohem více než jen výběr pohonných jednotek (celkem osm) a propracovaný podvozek. Do seznamu příplatkové výbavy se dostaly xenonové světlomety s funkcí Dynamic Light Assist, která osvěcuje vozovku paprskem dálkových světel a aktivně cloní segmenty, které by oslnily protijedoucí nebo před vozem jedoucí auta. Dalším prvkem je parkovací asistent druhé generace schopný automaticky navést auto do podélného i příčného parkovacího místa s menší rezervou než jeho předchůdce. Kromě toho si lze přiobjednat i aktivní podvozek DCC, panoramatické okno, parkovací kameru a další libůstky. Bohužel ani do lifestylové verze CrossTouran se nebude dodávat pohon všech kol 4Motion.

Touran tedy i po modernizaci nabízí široký výběr motorů v kombinaci s manuální či dvojspojkovou převodovkou, prostorný a variabilní interiér, výborný podvozek a bezchybnou kvalitu zpracování. Pokud vám vyhovuje důsledně konzervativní vzhled a jste ochotni si připlatit (Renault Grand Scénic začíná o téměř sto tisíc korun níže), Touran vyplní vaše požadavky do puntíku. Jen ho radši neparkujte vedle Grand Touranu alias Sharanu. Předejdete tak zmatkům.