Ford Ranger Wildtrak v testu: do terénu stylově

Obdobně jako například Clarksonova oblíbená Toyota Hilux, ani Ford Ranger není na trhu žádným nováčkem. První generace byla představena už v roce 1983 a na nezájem ze strany zákazníků si rozhodně stěžovat nemohla. Současné provedení tak má určitě na co navazovat.

Ale jak jste si asi už všimli, tenhle Ranger není tak úplně obyčejný. Jedná se o vrcholnou výbavu Wildtrak, a pokud bych měl vybrat z dané kategorie nejhezčí auto, pak to jednoznačně bude právě to dnešní testované. Má totiž moc pěknou barvu, blinkry v zrcátkách (navíc složené z LED diod), efektní kola, bohaté chromování, skvělé (sice falešné, ale komu to vadí) výdechy na předních blatnících, aerodynamiku zlepšující rám za kabinou a tak dále. Nedá se nic dělat, bavíme se tu o miss terenních pick-upů. Samozřejmě je tu taková záludná otázka, na kolik je tento fešák skutečně dobrý v terénu a na kolik je Wild, ale nebojte, k tomu se také dostaneme.

Na efektní karoserii navazuje také interiér. Opět ho musím označit za nejhezčí, nebo řekněme nejcivilnější z daného segmentu. Najdeme tu kožená sedadla, nějaké ty stříbrné doplňky, kovové pedály a poměrně kvalitní zpracování. Výbava zkrátka musí uspokojit i náročnějšího zákazníka. Nebudu se zde rozšiřovat o tom, jak moc je Ranger prostorný. Automobil to je totiž obrovský a místa je prakticky všude dostatek. Vzadu to pravda není úplně ideální, ale to k pickupům s dvojitou kabinou patří. Co už tak obvyklé není, je poměrně přesná převodovka a vzhledem ke konkurenci kultivovaný motor.

Když o tom tak přemýšlím, vybavují se mi v zásadě pouze dvě věci, které musím kritizovat. Zaprvé to je prapodivná ruční brzda. Ford si řekl, že nepůjde konvenční cestou ruční páky, ani malého pedálu pro ovládání nohou, ale zvolil verzi naprosto originální. Parkovací brzdu ovládáte táhlem umístěným pod volantem. Další mínus musím udělit za rozmístění řadicí páky a páky pro přiřazování předního pohonu a redukce. Člověk by očekával, že to, co potřebuje prakticky pořád, tedy klasickou páku pro změnu převodů, bude mít hezky při ruce. V Thajsku, kde se vůz vyrábí, jsou ovšem opačného názoru, tedy blíž k řidiči je malá páka, ta klasická velká je vedle, tedy blíž spolujezdci – zvláštní řešení.

Vrchol pouze pro Wildtrak

Po důkladné prohlídce karoserie a interiéru jsem začal mít tušení, že je tento vůz směřován přeci jen více na silnice. Stačilo, abych ujel pár desítek kilometrů a bylo jasné, že ono tušení bylo velmi správné. Ano, řízení není zrovna sportovní, ale motor je dostatečně silný a hlavně příjemně tichý. Kromě toho automobil a především jeho zadní náprava zdaleka nepůsobil tak uskákaně, jako jeho konkurenti, i když je potřeba podotknout, že na tom měla zcela určitě svůj podíl stopadesátikilová bedna umístěná na korbě. 

Přeplňovaný vznětový řadový čtyřválec o objemu 2953 ccm (pouze pro verzi Wildtrak) nabízí maximum 156 koní a 380 Nm dostupných už od 1800 ot/min. Pro řidiče to znamená nejen velmi slušný zátah, ale také zmožnost naložit a převézt tunu věcí potřebných například na chalupu, nebo zapřáhnout brzděný třítunový přívěs, případně nebrzděné přípojné vozidlo o maximální hmotnosti 750 kg.

Na silnici nebo do terénu?

Jak už jsem naznačil v úvodu, velice mne zajímalo, jak moc je verze Wildtrak divoká. Jakmile se naskytla první příležitost, okamžitě jsem vyrazil do terénu. A tady jsem odhalil menší problém. Ten problém se zřejmě jmenuje motorističtí novináři. Náš konkrétní kousek už absolvoval spoustu redakčních testů a bylo to na něm vidět. Ne že bych zůstal někde takříkajíc viset, ale už pouhá jízda po polní cestě znamenala velké množství nejrůznějších pazvuků, občas se ozval varovný skřípot od kol a především spojka dávala po zdolání několika prudkých výjezdů velmi intenzivně najevo, že by byla ráda, kdybychom se vrátili zpět na zpevněné komunikace. Ale my tady nejsme pro srandu králíkům, my provádíme testy bez slitování. Na silnici se vrátíme, až já uznám za vhodné.

 

Ford Ranger Wildtrak má pro jízdu v terénu klasické pomůcky. Kde už nestačí základní pohon zadních kol, tam pomůže přiřazení kol předních a v místech, kde i toto je málo, tam lze použít redukci. Mimo klasické pozemní komunikace tak tento pick-up zdolá určitě hodně, ale nemohu říci, že by mne svými schopnostmi nějak ohromil. Je to takový pěkný průměr, stejně jako Mitsubishi L200 nebo Navara. Samozřejmě musím do hodnocení zahrnout množství najetých velmi těžkých kilometrů, ale musím také podotknout, že Toyotu Hilux jsem minulý rok testoval jako úplně poslední novinář a zdaleka proti jízdě v terénu tak neprotestovala jako Wildtrak. Ono na té pověsti o její nerozbitnosti přeci jen něco bude.

Dobře, chvalitebně, výborně

Závěrečné hodnocení vezmeme školním stylem. Při jízdě terénem Ranger nebyl špatný, ale známe lepší a bytelnější jedince. Za tuto disciplínu tedy dostane trojku. Původní očekávání, že bude nejvyšší úroveň výbavy drahá, se nenaplnila. Wildtrak stojí něco málo přes 860 000 Kč, což je vzhledem k bohaté výbavě velmi obstojná nabídka. Zaslouží si tedy hodnocení chvalitebně a stejně bych ohodnotil chování na silnici. Jasnou jedničku mu přinesl především atraktivní vzhled a zapomenout nesmíme ani na nečekaně přesnou manuální převodovku.

Pokud toužíte po nějakém pick-upu a nutně nepotřebujete nepřekonatelné schopnosti v terénu, pak by mohl být Ranger tím pravým. Jestliže požadujete také styl, potom sáhněte po atraktivním provedení Wildtrak a budete zaručeně spokojeni.

Výsledná známka: 2
Plusy: stylový design, přesná převodovka, kultivovaný motor
Mínusy: divná ruční brzda, nelogické uspořádání dvojice řadicích pák, oproti testované konkurenci nepřesvědčivé chování v terénu

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec
Objem: 2953 cm³
Výkon: 114 kW (156 k) při 3 500/min
Točivý moment: 380 Nm při 1 800/min
Rychlost: 170 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 11,3 s
Spotřeba (město/mimo město/komb.): 11,7/8,2/9,5 l/100 km
Spotřeba v testu: 11,5 l/100 km
Rozměry: 5 080 x 1 788 x 1 797 mm
Základní cena Wildtrak: 819 900 Kč